|
|
Nástroje sociální práce a personálního řízení při zaměstnávání lidí se zdravotním postižením v integračním sociálním podniku
SKALÁKOVÁ, Petra
Cílem diplomové práce je seznámit se s problematikou zaměstnávání osob se zdravotním postižením v integračním sociálním podniku. Tohoto cíle bylo dosaženo studiem odborné literatury, související legislativy, realizovaných studií a výzkumů a dalších zdrojů s navazujícím kvalitativním výzkumem. Celá práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Podkladem pro teoretickou část je rozbor výše uvedené odborné literatury a dalších souvisejících zdrojů. Tato část je rozdělena do sedmi kapitol, které nás uvedou do problematiky tématu a definují základní pojmy - potřeby, definice zdravotního postižení, metody sociální práce, ucelený systém rehabilitace, zaměstnávání osob se zdravotním postižením, sociální podnikání a specifické podmínky zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Praktická část je zpracována metodou kvalitativního výzkumu, jehož cílem je zjistit jaké nástroje personálního řízení a jaké metody sociální práce jsou využívány v integračních sociálních podnicích, které zaměstnávají osoby se zdravotním postižením a také analyzovat, jakou roli a funkci mají tyto podniky v uceleném systému rehabilitace s důrazem na jeho sociální a pracovní prostředky. K dosažení těchto cílů jsou stanoveny tři výzkumné otázky, které mají objasnit konkrétní nástroje personálního řízení a metody sociální práce, využívané v praxi, jejich vliv a vliv zaměstnání v integračním sociálním podniku na další pracovní a sociální začlenění osob se zdravotním postižením a také jakou roli a funkci mají tyto integrační sociální podniky v uceleném systému rehabilitace z pohledu jednotlivých prostupných a návazných nástrojů pracovního začlenění znevýhodněných osob.
|
|
|
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v nestátních neziskových organizacích v Jihočeském kraji
PUPÍKOVÁ, Jaroslava
Tato bakalářská práce se zaobírá otázkou zaměstnávání osob se zdravotním postižením v nestátních neziskových organizacích a jejím cílem je zmapovat (popsat) tuto problematiku na území Jihočeského kraje. Bakalářská práce definuje základní pojem zdravotní postižení, osoba se zdravotním postižením a její vymezení v české legislativě. Rozebírá legislativní úpravu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, povinnosti zaměstnavatelů, demotivační faktory ovlivňující zaměstnávání uváděných osob. Zabývá se oblastí státní politiky zaměstnanosti s uvedením nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, nástrojů podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením a nástrojů podpory zaměstnavatele při zaměstnání těchto osob. Dále se věnuje nestátním neziskovým organizacím, jejich významu a přínosu, členění a charakteristice vybraných organizací dle občanského zákoníku. Popisuje situaci v Jihočeském kraji s ohledem na socio-demografické údaje, osoby se zdravotním postižením a problematiku nezaměstnanosti. Metodou analýzy dat a komparace jsou zpracovávána a vyhodnocována vybraná data, která se týkají zaměstnávání osob se zdravotním postižením, problematikou nestátních neziskových organizací a jejich angažovanosti v oblasti zaměstnávání těchto osob v rámci Jihočeského kraje.
|
|
|
Sociální konstrukce osob se zdravotním postižením v oblasti politiky zaměstnanosti
Rudolfová, Jitka ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Tomášková, Vladimíra (oponent)
Tato práce se věnuje sociálním konstrukcím osob se zdravotním postižením v české politice zaměstnanosti. Oblast analyzuje pomocí teoretického rámce Anne Schneider a Helen Ingram sociální konstrukce cílových populací. Co se týče metod, je práce případovou studií, která v analýze vychází zejména ze sekundární analýzy statistických dat a ze studia veřejněpolitických dokumentů - jde především o analýzu vývoje legislativy a relevantních strategických dokumentů. Práce se snaží vymezit obecnou konstrukci osob s postižením pomocí dostupných reprezentativních šetření. Moc skupiny vymezuje skrze charakteristiky vyplývající z teoretického rámce. Ve své stěžejní části zkoumá, co předpokládá věcná podoba designu politiky o participaci osob se zdravotním postižením na trhu práce. Závěr je věnován popisu situace v zaměstnávání této skupiny. Výstupem je pak úvaha o tom, jak skryté předpoklady v designu politiky pravděpodobně brzdí míru participace osob se zdravotním postižením na trhu práce.
|
|
|
Sociální konstrukce osob se zdravotním postižením v oblasti politiky zaměstnanosti
Rudolfová, Jitka ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Tomášková, Vladimíra (oponent)
Tato práce se věnuje sociálním konstrukcím osob se zdravotním postižením v české politice zaměstnanosti. Oblast analyzuje pomocí teoretického rámce Anne Schneider a Helen Ingram sociální konstrukce cílových populací. Co se týče metod, je práce případovou studií, která v analýze vychází zejména ze sekundární analýzy statistických dat a ze studia veřejněpolitických dokumentů - jde především o analýzu vývoje legislativy a relevantních strategických dokumentů. Práce se snaží vymezit obecnou konstrukci osob s postižením pomocí dostupných reprezentativních šetření. Moc skupiny vymezuje skrze charakteristiky vyplývající z teoretického rámce. Ve své stěžejní části zkoumá, co předpokládá věcná podoba designu politiky o participaci osob se zdravotním postižením na trhu práce. Závěr je věnován popisu situace v zaměstnávání této skupiny. Výstupem je pak úvaha o tom, jak skryté předpoklady v designu politiky pravděpodobně brzdí míru participace osob se zdravotním postižením na trhu práce.
|
|
|
Analýza zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v lokalitě České Budějovice
HANZLÍKOVÁ, Zdenka
Bakalářská práce se zabývá problematikou zaměstnávání osob se zdravotním postižením v regionu České Budějovice. V první (teoretické) části jsou vysvětleny pojmy osoba se zdravotním postižením, postavení osob se zdravotním postižením na trhu práce. Dále se pak věnuji popisu práva a povinnosti zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením a jejich možnostmi žádat příspěvky od úřadu práce. Bakalářská práce také poukazuje na organizace nabízející pomoc při usnadnění hledání zaměstnání osobám se zdravotním postižením. V druhé (praktické) části jsou zaznamenány výsledky dotazníkového šetření. Dotazníkové šetření bylo rozděleno na dvě části. První typ dotazníků byl určen pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. Tohoto šetření bylo ochotno se zúčastnit sedm organizací sídlící na území České Budějovice. Druhý typ dotazníkového šetření byl určen osobám se zdravotním postižením, které byly v zaměstnaneckém poměru v daných firmách. Tohoto šetření se zúčastnilo 80 respondentů zdravotně postižených. Vyhodnocené odpovědi respondentů jsou ověřovány v mých odborných předpokladech a rozebrány v diskuzi. Poslední kapitola bakalářské práce obsahuje závěr s vyhodnocením.
|
|
|
Nezaměstnanost jako psychosociální problém u osob se změněnou pracovní schopností
HRKALOVÁ, Kristýna
V současnosti se pojem změněná pracovní schopnost již neužívá, a to díky změně zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Zavádí se pojem osoba se zdravotním postižením, kam zařazujeme osoby pobírající invalidní důchod, osoby zdravotně znevýhodněné. V této bakalářské práci je věnována pozornost pojmu nezaměstnanost, její definici a jejím druhům. Další kapitola vymezuje cílovou skupinu osob uvedenou v názvu práce. Následující část pojednává o možnostech uplatnění na chráněném trhu práce, ale i o uplatnění na běžném pracovním trhu, které nabízejí různé organizace. Vše je vztaženo k osobám, které mají nějaký zdravotní problém a obtížněji hledají vhodné zaměstnání. Důležité je podotknout, že s nezaměstnaností jsou spojeny různé problémy. Ty jsou jak psychické, tak i sociální. Proto je zde zahrnuta část o významu práce pro člověka, na ni navazují kapitoly o možných reakcích na ztrátu zaměstnání a zdravotních rizicích spojených s touto životní událostí. Cílem praktické části je srovnání dopadu psychosociálních důsledků nezaměstnanosti u jedinců intaktních a jedinců se zdravotním postižením. Pro tento cíl byla použita metoda kvalitativního výzkumu, forma polořízeného rozhovoru. Pro výběr respondentů byl rozhodující věk mezi 20-45 lety a jejich evidence na úřadu práce minimálně šest měsíců. Z výzkumu vyplynulo, že mnou sledovaná skupina osob se od sebe v dopadech psychosociálních důsledků nezaměstnanosti výrazně neliší. Je to dáno tím, že na jejich psychiku mají vliv dobré rodinné zázemí, přátele a plnohodnotně strávený volný čas.
|
host ::
RSS.